Vaříme!

29 Feb 2016

Doma nám vaří maminky, ale ty tady nemáme, takže jsme se museli vzmužit a začít vařit. A když už, tak jsme se rozhodli, že to nebudeme flákat a naučíme se vařit pořádně. Vyzkoušeli jsme spoustu českých receptů, které jsme naučili nejen sebe, ale i půlku Asie. Na oplátku nás půlka Asie naučila nějaká tradiční asijská jídla a teď experimentujeme s dánskými recepty. A jeden takový recept naučíme i vás.

Ovocné knedlíky

Ve všední dny bychom mohli chodit na obědy do školních kantýn, kterých je jenom v našem kampusu snad 10. Obvykle fungují tak, že si naberete, co chcete, a platíte na váhu, za každých sto gramů až sedmdesát českých korun. To je pro nás opravdu hodně peněz, ale našli jsme i jednu levnější kantýnu, kde se platí za takový menší talíř něco přes sto českých korun. Tahle kantýna je od nás zrovna bohužel ze všech nejdál. U zastávky autobusu osmdesát čtyři. A to je dost daleko.

To, že jsou tady kantýny drahé a daleko, nám ale vůbec nevadí. Protože do nich nechodíme. Obědy si připravujeme buď doma, nebo v bezvadné studentské kuchyni, která se ukrývá přímo v budově, kde máme veškerou výuku. Studentům jsou tam k dispozici všemožné kuchyňské spotřebiče, nádobí, tabule, přímý přenos ze studentské kavárny a taky různé suroviny, které si lze koupit za rozumnou cenu (a některé základní jsou dokonce zadarmo). Celkově je vybavení kuchyně lepší než u nás na kolejích, a tak si zde studenti můžou vařit pořádná jídla. Máme štěstí, že se nám tuto tajemnou kuchyni podařilo objevit, protože její existenci se informatici snaží před zbytkem fakulty zatajit, a tak je o ní zakázáno mluvit. Dokonce se uvnitř nesmí ani fotit (podobně jako v Christianii).

Tajně pořízená fotka studentské kuchyně

Za dosavadní vrchol našeho kuchařského umění považujeme ovocné knedlíky, bramborový salát a naprosto úžasnou šašlíkovo-rajčatovou červenou čočku. Najít tady čočku mimochodem nebylo jen tak (v obchodech, ve kterých běžně nakupujeme ji nemají), proto bylo její sehnání jedním z cílů našeho aktuálního čtrnáctidenního sprintu. Snažíme se jíst zdravě, například mít aspoň dvakrát týdně rybu a každý den pět kusů ovoce a zeleniny.

Zdravý talíř. [zdroj: HPB, Singapore Government]

Dvakrát jsme zorganizovali mezinárodní večeři, díky které jsme měli možnost ochutnat cizí kuchyni. Snažíme se recepty vzájemně naučit, takže až přijedeme domů, tak vám můžeme připravit honkongskou rajčatovou polévku, pikantní čínské nudle s kuřecím masem, finský dezert s morušovou marmeládou a singapurskou zdravotní polévku s kuřetem a asijskými bylinkami.

Michelle nakládá honkongské nudle s kuřecím masem

Při prvním vaření jsme holkám ukázali, jak se dělá správný český bramborový salát. Ten se povedl. Při druhém vaření jsme se pustili do kefírové buchty. Ta se nepovedla. Největším problémem nebylo to, že nemáme kefír (který se nám nepodařilo sehnat, ale nahradili jsme ho smetanou ke šlehání), ale to, že plech nebyl kompatibilní s troubou. Plech byl na troubu moc velký, takže těsto během pečení steklo a vytvořilo velice originální tvar připomínající čarodějnickou čapku. Na chuti to ale nic nezměnilo a holky se nám podařilo přesvědčit, že takhle to má správně vypadat.

Kefírka bez kefíru

Jedna z věcí, po které se nám v Dánsku stýskalo, byl tvaroh. Nemohli jsme ho v žádném obchodě najít, a tak jsme se rozhodli vyrobit si vlastní. Není to žádná věda, můžete to vyzkoušet taky. Stačí vám mléko, které necháte zkysnout a pak ho pomalu vaříte asi půl hodiny při čtyřiceti stupních, než se oddělí pevná hmota (tvaroh) od tekuté syrovátky. Syrovátku scedíte, vymačkáte z tvarohu co nejvíc tekutiny a máte hotovo.

Syrovátku můžete buď vypít, nebo vylít. Motivací pro první volbu je, že syrovátka obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a bílkovin, jde prostě o takový magický nápoj síly. Motivací pro druhou volbu je, že je hnusná. My jsme ji vypili. Je hnusná. Zkusíme vám popsat její chuť, přestože se pravděpodobně jedná o nepřenositelný zážitek. Vůni dominují tóny zvětralého piva, chuť je plná, mírně kyselá, s náznakem zkaženého mléka a silnou nepříjemnou hořkostí, která nabývá na intenzitě hlavně v koncovce. Tvaroh byl naštěstí o hodně lepší než syrovátka. Snažili jsme se ho namazat na chleba, ale byl trochu gumový, takže jsme ho na chleba prostě položili.

Domácí tvaroh a syrovátka

Českou a asijskou kuchyni už máme v malíku, a tak se pouštíme do studia tradiční dánské kuchyně. Skoro všechny tradiční dánské recepty obsahují ryby a jiné produkty moře, vepřové maso nebo tmavý žitný chleba. Dánové mají rádi sushi, masové koule frikadeller a ze všeho nejvíc smørrebrød. Smørrebrød, v překladu “chleba s máslem”, je tmavý žitný chleba, na kterém je máslo a pak úplně cokoliv, např. mořské plody, slanina, vajíčka a hodně zeleniny, takže něco jako český chlebíček.

Hitem několika posledních let se tu stává tzv. “nová nordická kuchyně”, která se zaměřuje na zdravé a chutné jídlo, ekologickou přívětivost a využívání lokálních sezónních produktů. Což v Dánsku v zimě není žádná sranda. V souvislosti s tímto trendem vzniklo několik svérázných restaurací, které vaří výhradně z lokálních produktů. Příkladem je kodaňská restaurace Noma, která byla několikrát vyhlášena nejlepší restaurací na světě.

Smørrebrød

Prvním dánským jídlem, které jsme se naučili, je Æbleflæsk, což by se dalo přeložit jako “jabkomaso”. Abyste si mohli dánskou kuchyni vychutnat společně s námi, tak vás toto skvělé jídlo naučíme vařit taky. Připravili jsme pro vás video, ve kterém vám ukážeme, jak na to. Nakupte si správné suroviny (maso, jablka, cibule, cukr, sůl, paprika, chleba, voda), uvařte si Æbleflæsk a pošlete nám fotku (na email jednomu z nás), jak se vám to podařilo. Za odměnu vám prozradíme oblíbené jídlo dánského krále Valdemara. Což by se vám mohlo někdy v budoucnu hodit, zejména pokud víte, co mají společného jablka a tvaroh, fazole a hmyz nebo třeba chleba a hrozny.