Výletíme!

02 May 2016

Už jsme říkali, že tady v Dánsku mají každý semestr rozdělený na dva bloky. Ten první blok nám už skončil a před tím, než začal druhý, jsme měli týden volno a toho jsme se rozhodli využít a vidět kus Dánska, kus Legolandu a kus Jardy, který je na Erasmu v Aalborgu. Tak jsme se domluvili s kamarádkami z Kodaně, Regitou a Lenkou, půjčili si auto a vydali se na cestu.

Celá naše parta a k tomu jahody

Hlavní cíl naší cesty (a taky koneckonců důvod proč jsme jeli na Erasmus právě do Dánska) byl Legoland, kam jsme se chtěli podívat čistě z pracovních důvodů, abychom pronikli do mysli malých dětí, pro které vytváříme aplikaci pro výuku programování v rámci Laboratoře adaptabilního učení na FI. Vyrazili jsme ve čtvrtek brzo ráno, abychom tam dojeli ještě před otvíračkou a mohli si ho užít celý den. Po cestě jsme vyzvedli Jardu, třetího kamaráda a kuchaře v jednom, v malém přímořském městečku Vejle kousek od Legolandu, kam dojel z Aalborgu vlakem.

Pavouk z Lega

V holkách barevné kostičky nevzbuzovaly žádný zájem a tak nás vysadily před Legolandem a pokračovaly autem až do národního parku na ostrov Rømø, kde strávily příjemný den bez kostiček. Náš nikým nerušený pracovní meeting v Legolandu tak mohl začít.

Scéna ze Star Wars vytvořená z Lega

Nejvíc jsme si užili originální horské dráhy, například na jedné horské dráze nám uprostřed pustili film promítaný na skalní stěnu a v nejnapívější okamžik se vozík najednou propadl o pět metrů. Dál se nám líbila robotická ruka, u které si můžete navolit, jakým způsobem s vámi má házet, podmořský svět s potápeči postavenými z Lega, střílečky v pohybujících se vozících a Miniland, což je spousta známých míst a budov z celého světa vyskládaných z Lega. Dokonce jsme tam viděli kostel, který nám připomínal jeden kostel u nás. Najdete ho v Brně v Židenicích.

Podmořský svět v Legolandu

Už tak téměř dokonalý den jsme zakončili skvělou bojovkou nazvanou “hledání domu, jehož adresu jsme ztratili”. Byl to dům, který jsme si pronajali na přespání přes AirBNB u moře ve vesnici Juelsminde. Zajímavost hledání zvyšoval fakt, že na AirBNB byla pouze fotka pláže, nikoliv tohoto domu a taky to, že to nebyl dům, ale byt.

S hledáním nám pomáhala ochotná vesničanka a šest příliš ochotných malých dětí, kteří se nám snažili vysvětlit, že máme použít mapu. Po třech hodinách nás napadlo použít mapu a byt jsme nakonec našli! Děti byly tak malé, že se jednalo o první živé tvory v Dánsku, které jsme potkali, kteří ještě neuměli anglicky, což nám přineslo jedinečnou příležitost procvičit si Dánštinu v reálné krizové situaci.

Ranní plavání v moři

Pátek jsme zahájili skokem do moře. Bylo přesně tak studené, jak si myslíte, takže jsme tam vydrželi krásných 16 vteřin. Pak jsme se vydali na nejvyšší horu Dánska, Møllehøj, což je takový malý kopeček s kravínem. Nebylo snadné ji najít, protože jen o kousek vedle jsou hned dva jiné kopce, které jsou nižší jen o několik desítek centimetrů. Stejně jako všichni turisti jsme se napřed nechali zmást a vystoupali na horu Ejer Bavnehøj, která je v Dánsku třetí nejvyšší. Ale využít ji na piknik jsme zamítli s tím, že chceme pikinikovat na té úplně nejvyšší.

Ejer Bavnehøj, skoro nejvyšší hora Dánska

Ještě donedávna si Dánové mysleli, že právě tohle je jejich nejvyšší hora a tak tam postavili rozhlednu, ale pak se rozhodli to změřit a zjistili, že Møllehøj je o půl metru vyšší. Už se neobtěžovali přesunout rozhlednu, takže všichni turisti chodí na třetí nejvyšší horu. Poklad jsme tam nenašli, ale zato z ní byl pěkný výhled. Ani náš druhý pokus nebyl úspěšný (Møgelhøj je sice pěkný kopeček, ale ještě nižší), ale hned už na třetí pokus jsme k Møllehøj vystoupali.

Møllehøj, úplně nejvyšší hora Dánska

Poté jsme pokračovali dále na sever, do druhého největšího dánského města, Aarhusu. Dominantou Aarhusu je desetipatrové muzeum moderního umění, plné hodně moderního umění, kde jsme strávili páteční odpoledne. Pak jsme si už jenom prošli centrum Aarhusu a večer jsme odjeli do Aalborgu, kde nás ubytoval Jarda. Nechal nás u sebe doma přespat jak druhou, tak třetí noc bez uplacení.

Gigantické děcko dřepí v Muzeu moderního umění

Duhové panorama na střeše Muzea moderního umění

Svačina u muzea

Ledovec

V sobotu jsme se zajeli podívat na vikingské pohřebiště v Aalborgu a pak jsme dokonvergovali až do limitního severu Dánska, kde se střetávají Severní a Baltské moře. Prošli jsme si nejsevernější dánské městečko Skagen, ve kterém jsme viděli starý maják, ještě starší maják a do třetice jezdeckou sochu Valdštejna nebo někoho takového. Poté jsme navštívili věž kostela, o které nám slibovali, že bude zasypaná pískem, ale nebyla, a pak jsme se náhle ocitli uprostřed pouště.

Vikingské pohřebiště

Na pomezí Severního a Baltského moře

Duny na severu Dánska

Duny byly tak nádherné, že bychom je mohli obdivovat celé dny. Ale pak nám došlo jídlo a tak jsme se vrátili do auta a jeli zpět do Aalborgu. Večer jsme si ještě prošli centrum, ve kterém nás nejvíce zaujaly rozřešené Hanojské věže.

Stvrzení dohody uprostřed pouště

Hanojské věže v Aalborgu

Ještě před naším odjezdem z Aalborgu jsme se setkali se Samem, dalším Erasmákem z FI, a společně zašli do zpívajícího parku. Každý zpěvák, když má koncert v Aalborgu, může v tomto parku zasadit strom, u kterého stojí jukebox s jediným tlačítkem, po jehož zmáčknutí si můžete poslechnout písničky tohoto zpěváka.

Zpívající stromy v Aalborgu

Pak už jsme se vydali zpět do Kodaně. Po cestě jsme se ještě stavili na piknik do jeleního parku, kde bylo plno mimořádně ochočené mimořádně vysoké zvěře. Během pikniku začalo sněžit, což nám udělalo radost, protože jsme si díky tomu uvědomili, jaké jsme měli štěstí, že jsme měli během celého výletu pěkné počasí.

Deer park

Piknik v Deer parku

Cestu autem jsme ozvláštnili zajímavým herním prvkem: kdykoliv někdo při povídání řekne slovo tři ve tvaru, který může být jakýkoliv, tak třetí následující slovo se musí hodit do příběhu, který tímto způsobem postupně po jednom slově rozvíjíme.

Poslední zastávkou našeho výletu bylo Odense, dánské třetí největší město. Snažil se nás po něm provést Regitin kamarád. Prošli jsme si pěkný park, viděli spoustu divných soch a do třetice jsme zkusili dobýt rodný dům Hanse Christiana Andersena.

Obří židle a stůl v Odense

Výlet jsme si užili, ale byli jsme rádi, že se vracíme a konečně znovu po třech dnech vidíme Kodaň. Ověřili jsme si naši hypotézu, že Dánsko je dostatečně malé na to, aby se dalo celé objet během čtyř dnů.

Hned v pondělí po návratu nám začal druhý blok semestru. Přitom teda ještě pořád nevíme výsledky zkoušek z prvního bloku, tak doufejme, že název příštího článku nebude Vyletíme!

Výletíme!